13.kolo Přes velmi dobrý výkon v druhém poločase, jsme byli potrastáni v závěru zápasu.

      Předposlední kolo svedlo dva celky ze spodních příček tabulky. Zápas začal za pěkného počasí, tedy kromě střídaček – tam byla kosa jak v márnici a málem jsme museli míchat láhve s pitím, aby nezamrzlo. Ale všude kolem pro fotbal ideální počasí. 

    V prvním poločase se hra přelévala z jedné strany na druhou a oba celky měly na větším hřišti dost místa pro své kombinace. I když byla sestava postavena dost defensivně, občas jsme se blýskli i gólovkou. Nejdříve sice zahrozili domácí v 5. minutě, ale nedůraz obrany se povedlo napravit D. Medalovi, který zachránil naši svatyni. Pak už se dostal do šance  M.Tuhela, po samostatném náběhu trefuje v 11. minutě tyč. Střední část poločasu se však bojuje o střed pole a žádný z celků nechce nechat otevřenou obranu a proto si ani jedno z mužstev žádnou loženku nevytváří. Domácí byli sice nebezpečnější, ale trošku jalovice.  Nebezpečí tedy hrozí pouze ze standartek a čeká se na první chybu. Bohužel tu vytváříme my a soupeř se v 29. minutě ujímá vedení 1:0, po nedorazu nově složeného středu obrany. Nutno však podotknout, že podobný styl fotbalu posily H. Ibrahima a J. Kobra (odpočívá s nataženým svalem) se jeví jako fungující a smysluplná. Jejich souhra je limitována jen délkou utkání :)

       Bohužel obdržená branka nás ochromila natolik, že za 4. minuty padá balón do malého vápna, Kubíček spinká jak králíček Azurit a na následnou střelu V. Brože  je již bez šance 2:0. Občas je J.Vrána pátým obráncem a vypadá to na vyletní dny, ale někdy jsou to lajnové dny. Někdy míče, které lítají do malého vápna, ho nechávají chladným a pak mu cukají kopačky při hře na velkém vápně, kde je 6 lidí. Ještě že má hlava větší slovo než kopačky a nepustí jej do zbytečného výběhu. Na druhou stranu - občas je potřeba vápno zbourat, aby soupeř věděl, s kým mají tu čest.

    Samotná hra se nám však moc nedaří a je rozháraná. Opět neumíme dostat soupeře pod tlak. Na velkém hřišti je nás prostě dopředu málo, i když se obětavě bojující P. David pokouší podržet balon, nemá komu sklepnout natož přihrát. To se povedlo až minutu před koncem poločasu, kdy  vysílá pěknou uličkou R. Bergmanna, ale ten již podruhé míjí, sice těsně, ale opět.  Už je také načase občas zvolit jiný způsob zakončení – jak by řekl Milek: „Levou naznačím, brankař lehne a pravou nekompromisně do prázdný …“  Kontaktní gól by se hodil a možná by ani neproběhl družný rozhovor s R.Kroupou, kdy se o poločase v kabině snažili oba, jako hluchý, prosadit jeden názor oproti druhému. A tak bylo nutné prosadit názor třetí… Páni hráči, pokud trenér řekne 4x bude tu klid je načase respektovat určitá pravidla, pokud ne, nebude za chvíli z čeho bumbat. A to by Vám střídající navrátilec V. Veselý nezapomenul, neboť, a to už předbíhám, mu prvních 10 minut po naběhnutí na plac, nějak šustil jazyk.

         Do druhého poločasu bylo nutné udělat pár změn. Přivítali jsme zmíněného šutéra V. Veselého, kterému už tak 14 dní hrajou kopačky v práci pod pokladnou a posunuli jsme R. Bergmanna do hry. A světe div se - hra se posunuje od naší zálohy dopředu a odvíjí se na soupeřově půli, který se nestačil divit. Výsledkem je tlak resultující v krásnou kolmici od H.Ibrahima na Veselého do samostatném náběhu. První střelu mu  ještě brankař domácích Š. Sobotík lape, ale Venca se nenechává odradit a druhou technickou, posílá zkušeně k tyči na 2:1. Situace se obrací a naše hra dostala úplně jiný obraz. Soupeř je rád, že stíhá odvracet šance. To už se do útoku zapojuje i L.Horáček a po jeho pěkné střele se k dorážce dostává H.Ibrahim a ve svém třetím poločase za Harrachov zavěšuje premiérový fík. Gratulujeme! Stav zápasu je v 60. minutě sice 2:2, ale obě mužstva se snaží o výhru. Hraje se na obě strany. Ale my jsme o hodně nebezpečnější.  V tu dobu je již na hřišti od 54. minuty T.Vašíček, který vystřídal zraněného J. Vodseďálka. Jeho hra je pro všechny příjemným překvapením a po dobré obraně ještě stačí podporovat naši útočnou hru. Škoda jen, že se nám z  tlaku nepovedlo vydolovat ještě jeden gól. Soupeř byl nalomený a velká snaha o výhru byla znatelná na všech. Bohužel jak už to bývá, každá dobrá snaha je po zásluze potrestána a z ojedinělého útoku se po autu obtáčí kolem L. Horáčka nějaký Dítě (Michal), dává na 3:2 a usazuje nás pevně na poslední příčku tabulky.

      Poslední odstavec je vždy souhrnem dosavadního snažení s výhledem na očekávané dění. Není vždy moc veselý, po našich prozatímních bodech, ale hlavně někdy i odevzdaných výkonech, se není co divit. Tentokráte to však bude jiné. Po tomto druhém poločase, kdy jsme jasně viděli, jakým směrem se musíme ubírat, bude odstavec pozitivní. Dochází tady k přeměnám, které jdou proti logice. Obyčejně se z posledního mužstva tabulky lidi spíš vytrácí, než se vrací.  Je vidět, že na dřímajícího Krakena harrachovského mužstva věří víc lidí, než by se na první pohled zdálo. A to je pro jaro (po zimní přípravě) velký příslib. Věřím, že se už v posledním kole postavíme všichni tam, kam máme a po třech bodech se na jaře bude opět koukat na náš fotbal o něco Veselej i.