19.kolo Štastný gól v poslední minutě nám sebral více než zasloužený bod.
FC Pěnčín : TJ Jiskra HARRACHOV 2 : 1 ( 1 : 0 )
Zápas začal po aprílové přeháňce, která se hodně podepsala na terénu, kam by se spíš hodilo zasadit brambory, než hrát fotbal. Ale hrát se začalo. Jiskra chtěla navázat na dobré jarní výkony a to zvláště po neustálých pochybnostech týmů – kde jsme na to vzali. A tak nezbylo i Pěnčínu ukázat, že náš zimní dril byl opravdu k něčemu.
Každý, kdo četl článek Pěnčína k tomuto zápasu, doznal, že autor byl trochu omámen domácím týmem a vypadalo to, že byl na jiném fotbale :) Myslím však, že náš celek byl kombinačně lepší a nebezpečnější. Ale nutno říci, že hra trpěla terénem, na kterém se pohybovalo hůře i soudcům a jejich výroky moc plynulosti ani klidu nepomohly.
Z nejlepších akcí lze zmínit naše dvě tutovky ze začátku zápasu. Pěnčín poznal, že to myslíme vážně a zpočátku byl poněkud opařený a k první své střele se dostávají až hlavičkou našeho obránce, který zavěsil půl metru vedle pravé tyče. V 16. minutě už domácí vysílají svoji střelu M. Šupíkem, který kvapíkem posílá nad vingl. Pak zaúřadoval domácí útočník L. Mrklas a po rohu nebezpečně hlavičkuje do rukavic našeho gólmana. Naší odpovědí bylo posunutí od V. Veselého do 100% šance, ale M.Tuhela se teprve zastřeluje. A tak přišel trest. Po zbytečné ztrátě J. Poselta, který ponechal svého hráče nahrát až na naše vápno, posílá L. Pumrle pěknou střelu na 1:0.
Pak se blýsklo ve 36 minutě. V. Veselý se skluzem přihasil na zadáka Pěnčína jak Mrazíkovy samochodky. Vinou velmi mokré trávy nabral větší než malou rychlost a i když se snažil zatáhnut podvozek, škrtl o obránce L. Pszyka. Ten neunesl jeho zákrok a prošel se mu po krku. Rozhodčí uznal, že oba zákroky jsou na žlutou… Jo holt nehrajeme ligu, kde už i Radovo pohlazení Lafaty je na červenou… (velebnosti to se mi chce blejt)
Druhý poločas začal nadmíru dobře. Než se stačili naši fanoušci, kterých bylo snad více než domácích, za což jim děkujeme, zabahnit na svých místech, došel si v 47. minutě M. Tuhela pro vyrovnání. Ve vápně se pěkně uvolnil a vyrovnal na 1:1.
Pak se víc bojovalo než hrálo a domácí trenér musel několikráte zvýšit hlas na své ovečky. Naše výpady byly nebezpečnější a scházela jen větší podpora záložníků. Celá naše hra byla moc roztahaná, a když už jsme se dostali na dostřel, chyběla finální přihrávka. Potom ještě V 70. minutě domácí zahrozili hlavičkovým biliárem, ale Vránovo tágo jim šanci vyštouchlo.
Když už to vypadlo na poklidný doběh zápasu, vyšlápl si domácí přitělejší chasník domácích na J. Poselta. Jejich souboj měl dohru na jabloneckém CTéčku, kde si otřesený Jakub nechal raději zkontrolovat mozkovnu. 
Zaplať bůh, jednalo se pouze o lehký otřes pilin našeho tvrďáka lesáka, a tak bude moci zpřesnit nahrávku v následujícím zápase.
Zápasu by rozhodně slušela víc remíza tak jako u neodpískaných penalt (1:1), ale domácí tým měl nad sebou dnes strážného anděla, jelikož hrou si tři body rozhodně nezasloužili. Bohužel však v poslední minutě došmudlali po závaru střelu do brány a vyhráli.
Prostě smolný zápas. Myslím však, že dobrý výkon mužstva byl na tomto těžkém terénu příslibem do dalších utkání. Zrovna tak jako výkon po nemoci se vracejícího se D. Medala, který začal v Pěnčíně, tak jako skončil ve svém nejlepším zápase jara. Věřím, že i on přispěje ke zdárnému průběhu následujícího zápasu. Bude to těžké utkání s celkem z našich příček. Bude to těžké utkání i pro našeho trenéra…
